Vývoj moderních vozidel se dnes odehrává na pomezí dvou světů – virtuálního a reálného. Simulace dokážou během několika dní prověřit stovky konstrukčních variant, výrazně zkracují vývojový cyklus a snižují náklady na prototypy. Přesto samy o sobě nestačí. Bez ověření v reálných podmínkách nelze spolehlivě potvrdit bezpečnost, životnost ani správnou funkci stále složitějších systémů. Právě proto se v automotive stále více prosazuje hybridní validace.
Simulace pro robustní vývoj vozidel nestačí
Numerické simulace umožňují v krátké době prověřit desítky až stovky variant geometrie, materiálů, svarových uzlů nebo lokálních výztuh ještě před výrobou prvního prototypu. Přesnost výpočtu je však vždy omezená kvalitou vstupních dat. Reálné vozidlo navíc během provozu čelí kombinaci teplotních cyklů, vibrací, koroze, únavového zatížení nebo proměnlivého tření.
A právě zde vzniká rozdíl mezi správně provedeným výpočtem a skutečně validovaným produktem. Simulace obtížně zachycují například:
- skutečný rozptyl výroby a montáže,
- dlouhodobé stárnutí materiálů,
- komplexní provozní zatížení,
- všechny optické a elektromagnetické vlivy u senzorických systémů.
Bez fyzické validace nelze spolehlivě korigovat modely únavové životnosti, crashové simulace, vícetělesovou dynamiku podvozku (MBD) ani vibroakustické (NVH) či aero-termické analýzy.
Hybridní validace propojuje simulace s fyzickým polygonem
Hybridní validace je jedním z nejdůležitějších přístupů moderního vývoje. Propojuje CAD návrh, CAE analýzy, laboratorní zkoušky a testování na polygonu. Umožňuje spojit rychlost virtuálních simulací s jistotou ověření v reálných podmínkách – což výrazně zvyšuje přesnost rozhodování během celého vývojového procesu. Cílem není pouze binární posouzení shody, nýbrž iterativní kalibrace parametrů a validace numerických modelů podle naměřených experimentálních dat.
Proces začíná virtuálním návrhem a optimalizací, na které navazují laboratorní zkoušky, instrumentace prototypu a ověření vozidla v reálných podmínkách. Naměřená data z tenzometrů, akcelerometrů nebo optických systémů se porovnávají se simulací a pomáhají dále zpřesňovat modely i zatěžovací scénáře.
Pokročilou úroveň představuje metoda Vehicle-in-the-Loop. Reálné vozidlo fyzicky manévruje na polygonu, čímž generuje autentickou nelineární dynamickou odezvu, zatímco virtuální prostředí v reálném čase stimuluje řídicí jednotky ADAS/AD syntetickými scénáři.
Odporová tenzometrie a digitální korelace obrazu pro korelaci CAE modelů
Tenzometrie patří mezi nejpřesnější metody pro měření lokální deformace a mechanického napětí. Umožňuje přesně sledovat skutečné mechanické zatížení konstrukce.
Odporové tenzometry snímají poměrné přetvoření materiálu, které převádějí na změnu elektrického odporu. Mechanické napětí je následně analyticky kalkulováno na základě Hookeova zákona a konstitutivních materiálových matic. Díky vysoké citlivosti dokáže tato metoda zachytit jak pomalé zatěžovací děje, tak rychlé dynamické změny při provozu.
Samotná tenzometrie ukazuje, co se děje v konkrétních místech konstrukce. Pro úplný obraz jejího chování je ale důležité doplnit ji o bezkontaktní optické 3D měření metodou digitální korelace obrazu (DIC). Stereoskopické systémy 3D-DIC zachycují kontinuální pole posuvů a relativních přetvoření v reálném čase.
Pomáhají vyhodnotit například průhyby, lokální nestability, modální chování nebo přenos zatížení konstrukcí. To je zásadní zejména u tenkostěnných dílů, kompozitů a bateriových obalů. Zde k iniciaci mezních stavů nedochází pouze v místě špiček nominálního napětí, nýbrž v důsledku lokální ztráty stability (boulení), imperfekcí geometrie či nepříznivých gradientů víceosé napjatosti.
Na tato měření navazují služby experimentální laboratoře, které propojují 3D data s virtuálními modely i polygonovými zkouškami. Výsledkem je společný datový základ, se kterým mohou pracovat konstruktéři, CAE analytici i testovací inženýři – od prvního návrhu až po finální validaci.

AUREL propojuje digitální model s laboratoří a polygonem
Síla hybridní validace spočívá v propojení různých metod a dat. Právě tento přístup staví AUREL do centra vývoje – spojuje digitální modely, laboratorní měření, přesnou instrumentaci i zkoušky na polygonu, aby vývojové týmy získaly co nejpřesnější obraz o skutečném chování vozidla. Data z jednotlivých fází se průběžně doplňují a zpřesňují – od prvního návrhu až po finální validaci.
AUREL Polygon představuje deterministické experimentální prostředí, které umožňuje exaktní reprodukovatelnost zkušebních manévrů při definované kinematice, adhezi povrchu a řízených vnějších vlivech – a to při definované rychlosti, povrchu, zatížení a klimatu. To je pro korelaci modelu zásadní. Bez reprodukovatelnosti nemá ani kvalitní měřicí řetězec plnou vypovídací hodnotu.
V Břehyni u Doks nabízí na ploše 120 000 m² komplexní infrastrukturu pro funkční, zátěžové i životnostní zkoušky vozidel a jejich komponent. Poskytuje například klopený rychlostní ovál (1,1 km, 8% náklon), dynamickou plochu (15 000 m²), ADAS dráhu s kolizní křižovatkou Euro NCAP či stoupání 5 % až 65 %.
Výhodou AUREL Polygonu je také strategická poloha v dosahu významných automotive center v Česku i Německu, zejména v Sasku a Bavorsku. Díky propojení polygonových zkoušek s laboratorním měřením mohou OEM a Tier 1 dodavatelé efektivně spojit vývoj, testování i vyhodnocení dat v jednom navazujícím procesu.
Simulace a polygon: partneři pro rychlejší a bezpečnější vývoj
Budoucnost automotive nebude patřit pouze simulacím ani pouze fyzickým zkouškám. Klíčem bude jejich propojení. Hybridní validace umožňuje využít rychlost digitálních modelů a současně ověřit jejich výsledky v reálných podmínkách. S rostoucími nároky na elektromobilitu, softwarově definovaná vozidla a systémy ADAS budou kvalitní validační data stále důležitější. Simulace a polygon tak nejsou konkurenty, ale partnery, kteří společně pomáhají zkrátit vývojový cyklus, snížit nejistotu a dovést nové technologie rychleji a bezpečněji k sériové výrobě.
Simulace formulují prediktivní hypotézu, experimentální data z polygonu vymezují hranice platnosti modelu a dodávají fyzikální pravdivost. Objevte hybridní validaci s AUREL Polygonem a posuňte vývoj vozidel od výpočtu k ověřenému výsledku.



